Nestojíte o zranění? Naučte se přežít v silničním provozu
Neustálý rozvoj a zhušťování dopravy kladou stále vyšší nároky na pozornost a opatrnost chodců. Prozradíme, kdo je nejvíce ohrožen a jak se na... Celý článek
Bércové vředy jsou onemocněním, které může mít mnoho příčin. Léčba bývá složitá a dlouhodobá. Nedaří-li se vám dostat situaci pod kontrolu, poraďte se s lékařem – může změnit léčbu, ovšem s ročním obdobím nic nenadělá.
Hojení bércových vředů neprobíhá stejně během celého roku. Například na podzim může být proces komplikován nižší vlhkostí vzduchu. Pokud se na vzniku lézí podílí i poškození tepen, může být hojení narušeno také tzv. chladovou vazokonstrikcí – tedy stažením stěny cév. Pro správnou terapii bércových vředů je každopádně zásadní odhalit příčinu jejich vzniku a tu rychle odstranit.
Bércový vřed je chronická rána, která zasahuje hluboko do tkání. Hojení trvá déle než 6 týdnů. Vzniká na podkladě nedostatečné výživy dané oblasti a na jejím vývoji se podílí mnoho mechanismů (porucha žilního či arteriálního řečiště, poškození teplem či chladem, důsledek vzniku proleženin, součást infekčního onemocnění). Vředy vznikají nejčastěji při poruše žilního systému (asi 60–80 % případů). Žilní krev se městná v cévách, kde se zvyšuje tlak. To způsobí unikání tekutiny do okolního prostoru a rozvíjejí se otoky. Kůže se postupně ztenčuje a snadno se poškodí. I při drobném zranění pak vzniká nehojící se rána, která se dále prohlubuje.
Arteriální bércový vřed se objevuje při poruše v tepenném cévním řečišti. Tepny mohou být poškozeny procesem zvaným ateroskleróza. V jejich stěně se ukládají tuky (hlavně cholesterol), které vytvářejí plát zužující průsvit cévy. Důsledkem je snížení průtoku krve danou oblastí a zhoršená výživa místních tkání. Na podzim, kdy se teploty snižují, může dojít ještě k dalšímu zúžení, a to z důvodu tzv. chladové vazokonstrikce. Součástí našeho organismu je totiž důmyslný termoregulační systém, jehož cílem je udržet optimální teplotu. Když je v okolí horko, výdej tepla se zvýší, pokud teplota klesá, má organismus snahu ztrátám zabránit. Nejvíce tepla ztrácíme okrajovými částmi těla (hlava, končetiny). Proto právě zde dochází ke stažení stěn cév a tím ke snížení průtoku a zmírnění tepelných ztrát. Pokud však bojujeme s chronickým defektem, tento mechanismus zhorší prokrvení, čímž komplikuje hojení rány.
Pro léčbu bércových vředů je nezbytné zjistit a odstranit příčinu vzniku léze. Poté může začít vlastní hojení již vzniklého defektu. S výhodou se užívá tzv. vlhké hojení, kdy je v ráně udržováno vlhké prostředí (aplikují se např. hydrokoloidní gely, které chrání před vysycháním). To způsobí, že se krycí materiál nepřichytí k postiženému místu a při převazu se nově vytvořená tkáň nepoškodí. Kvůli možnému riziku vzniku infekce je vhodné aplikovat do rány antimikrobiální přípravek – například aktivní stříbro.
Velmi dobrým doplňkem léčby chronických ran je tzv. enzymoterapie. Studie, která se zabývala účinky enzymu papainu při terapii bércových vředů, prokázala následující:
Možností léčby bércových vředů je více. Je ale třeba mít na paměti, že problém je velmi závažný a hojení obtížné. Na podzim také může být náš imunitní systém oslaben a existuje vyšší riziko infekčních komplikací, které by mohly uzdravování ohrozit. Vsaďte proto raději na prevenci:
(idav)
Zdroj:
www.ncbi.nlm.nih.gov
Datum publikace: 30.10.2015
Neustálý rozvoj a zhušťování dopravy kladou stále vyšší nároky na pozornost a opatrnost chodců. Prozradíme, kdo je nejvíce ohrožen a jak se na... Celý článek
Med je některými domorodými národy už od nepaměti používán jako lék. Prozradíme, jaké jsou jeho skutečné léčivé vlastnosti. Med je přírodní látka, kt... Celý článek
Silniční lišeje jsou zranění charakteru odřenin způsobené pádem na silnici nebo na nějaký podobně hrubý povrch. Jde většinou o povrchová poranění,... Celý článek